The Conduit 2 Recenze Conduit 2

Conduit 2

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

19. 4. 2011 22:00
Reklama

Wii není zrovna rajón, kde by FPSkům kvetla pšenka a jiné obilniny. Střílečky v první osobě už sice dávno nejsou výsadou jen PC, zvládly se podhrabat a přeběhnout i na konzole, ale i tak se většinou drží Playstationu a Xboxu, zatímco Wii se tváří, že si vystačí s Metroidem. Samozřejmě, je to trochu přehnané tvrzení, ale je fakt, že Wii v FPSkách trochu pokulhává. Takže pokud budeme Conduit 2 brát čistě z pohledu wiička, můžeme radostně povykovat a snažit se hru přivinout na svůj propadlý hrudník. Pokud ji ale začneme srovnávat s ostatními hrami na jiné konzole, tak už to taková sláva nebude.

Michael Ford v akci

Do hry se vrháme bez nějakých efektních úvodů a zasvěcování do děje. Prostě jste na ropné plošině a mluví s vámi padouch, který se evidentně snažil protlačit do nějaké bondovky a nevzali ho, a na vás si teď léčí své komplexy. Už mu jen zbývá, aby řekl „ne, očekávám, že zemřete, pane Bonde,“ a byl by dokonalý. Tedy, vlastně by měl říct: „očekávám, že zemřete, pane Forde“, protože hrdina, kterého vedete za ručičku dějem, se jmenuje Ford. Michael Ford.

Dobře, padouch se vám představil, můžete se pustit do akce. Vpřed, skrz úzké koridory, postřílet spousty protivníků, stisknout spínač, zabít bosse a zase do dalšího prostředí. Podzemí amerického velkoměsta, džungle, zamrzlá Sibiř, Čína a jiné legrácky. Je to rozhodně pestřejší než minulý díl, ale musíme si přiznat, že Wii nemá nijak úžasnou grafiku. Což nevadí, když servíruje barevné a nápadité hopsačky či jiné úlety, ale už to drhne, když se snaží z několika upatlaných polygonů sestavovat realitu. Procházka šedými a vybydlenými lokacem připomene hry, které vznikaly někdy na začátku devadesátých let. Pokud nemáte zkušenost z jiných konzolí, tak je to v pohodě, ale když hrajete vedle toho třeba Crysis nebo Killzone, tak vám tohle přijde jako návrat do minulosti.

Střel, střel a střel padoucha do hlavy!

Oukej, zapomeňme na grafické nedostatky, podívejme se na hru nezaujatýma očima. Shodou okolností tady jedny mám, vydloubal jsem je německému turistovi. Takže, co na to bulvy?

Bulvy hlásí, že nevědí, která bije. Hra vás hodí hned do děje, a bez nějakých dlouhých úvodů začnete střílet po zlosynech. Zlosyné a zlodcery jsou většinou ve skafandrech, takže se tvůrci nemuseli moc namáhat s jejich vizáží. Jejich IQ není obrovské ale je dostačující. Vy můžete nést pouze dvoje zbraně, které ovšem můžete během akce měnit a brát mrtvým protivníkům. Tedy, můžete je zkusit pistole i živým protivníkům, ale ti si to asi nenechají líbit. Takže se probíjíte ropnou stanicí a máte tak fascinující úkoly jako jít do bodu A zapnout spínač, pak do bodu B a zapnout spínač, a – abyste se nenudili – jít do bodu C a zapnout spínač. Na obranu tvůrců musíme říct, že to nechali komentovat i hrdinu.

Ovšem jakmile dojde k jistým událostem, přijdou na řadu mimozemšťané. Mimozemšťané jsou fajn z několika důvodů:

1)Nikdo nemá výčitky svědomí, když je střílí. Mimozemšťané a esesáci jsou košer na zabíjení.
2)Všichni mimozemšťané můžou vypadat stejně a nikomu to nebude vadit. Jsou prostě něco jako číňani.
3)Mimozemšťané nemusí mít složité AI. Nemusí se skrývat, plánovat, provádět obchvaty. Můžou se na vás prostě valit. Na rodné planetě je jich moc, takže když postřílíte milion nebo dva, tím líp. Aspoň se nebudou muset tolik mačkat v tramvajích.
4)Mají cool zbraně.

Všechny tyhle podmínky éťáci z Conduitu 2 splňují. Téměř. Nejsou jeden druh, ale několik – a každý druh se chová předepsaným způsobem. Jedni se na vás prostě vrhají v houfech, někteří zase zákeřně snajprují z dálky. Některé zabijete jednou ranou, na některé si budete muset šetřit munici. Stejně jako po lidech, i po emzácích zůstávají zbraně. A ty už jsou zábavnější... a ničivější. Naše nejoblíbenější byla podivná živoucí zbraň, která, když jste si jí nasadili na ruku, vydávala zvuk, jako byste cpali kočce ruku do zadku a ona z toho byla poněkud překvapená. (Což je čistě teoretické tvrzení. Nikdo z redakce neměl odvahu, aby to vyzkoušel i prakticky... aspoň to tvrdili.)

Je fakt, že s příchodem mimozemáků začíná být hra lepší. Poznáte nová prostředí, kupříkladu Sibiř, Washington (hlavně podzemí pod ním), džungli i čínské pagody... a hlavně spoustu lidí, kteří vás budou chtít zabít. Taky i narazíte na místa, kdy budete muset kopancem probudit svůj podřimující mozek a přijít na to, jak se dostat dál. Což by nebylo tak těžké, kdybyste přitom často nemuseli zároveň odrážet útoky protivníků.

Sami i v partě

Jedničku jsem nehrál, ale ti, co ano, tvrdili, že má hra víc filmových sekvencí, které ji oživují. Jednička měla čistě informační briefing a hurá do akce. Tady už se přece jen víc buduje příběh.... tedy, pokud za příběh považujeme to, že padouch utíká a hrdina ho pronásleduje po různých lokacích (a to celé zabere tak šest hodin hracího času). Objevil se tu taky humor. Především v dialozích s vašim nehmotný parťákem a rádcem.

Trochu můžete mít problém se zaměřováním, které se provádí skrz ovladač Wii. Jednak z toho za chvilku bolí ruka a jednak se z ustavičného pohupování obrazu můžou slabší povahy dostat mořskou nemoc. Ale můžete si ovládání upravit tak, aby vám víc sedělo. A stejně tak si můžete upravit i svého hrdinu, za pomocí vybojovaných udělátek.

Kvalitu zvyšuje i solidní multiplayer, ve kterém se můžete utkat s protivníky na cizích počítačích, ale i třeba s kámošem uvelebeným v křesle vedle vás. Nic extra nového nečekejte, ale funguje to. A získáváte při tom vylepšení pro svého hrdinu a jeho oblíbené kvéry.

Jaký je tedy verdikt?

Ani vypůjčené bulvy nezabraly. Z hlediska stříleček jako žánru je Conduit 2 průměr... Wii, co se týče realismu, nedokáže konkurovat ostatním konzolím. Vlastní, hravější styl téhle konzoli sluší více. Ale pokud máte čistě Wii a Metroid už máte dohraný, tak vás Conduit 2 rozhodně uspokojí. Grafika vymačkává z přístroje, co se dá, skáčete z prostředí do prostředí, valí se na vás davy protivníků koledujících si o olověnou masáž... a dokonce můžete využívat i okolí a udělat si třeba ze stolu menší bunkr. Akce je sice trochu stereotypní, ale občas se objeví něco nového a finální bossové jsou většinou lahůdkoví. Velcí a lahůdkoví.

Takže, pokud máte Wii a toužíte po nějaké pořádné střílečce, nebudete zklamáni. Možná budete dokonce chvílemi nadšení... jen těch chvil by mohlo být víc.

The Conduit 2
Wii Wii

Verdikt

Krátká, přímočará... ale pořád jedna z mála stříleček na Wii, a navíc i s multiplayerem. Z možností Wii vymáčkl Conduit 2 téměř maximum, ale stejně je daleko za konkurencí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama