The House of the Dead: OVERKILL Recenze House of the Dead: Overkill

House of the Dead: Overkill

Luke

Luke

18. 2. 2009 23:37
Reklama

Co se osazenstva hororových filmů týče, existují dvě evergreenové skupiny: upíři a zombíci. Sexy upíři procházejí mohutným comebackem v seriálu True Blood a filmech jako Twilight nebo Underworld a nepříliš sexy zombíci zatím dominují hernímu poli v roli potravy pro zbraně. House of the Dead je od roku 1996 jednou z vlajkových lodí interaktivní genocidy zombíků, a to natolik významnou, že ho roku 2003 pohřbil ve stejnojmenném filmu Uwe Boll. Nejnovější přírůstek série s podtitulem Overkill vychází exkluzivně pro Nintendo Wii a příznivci ocení, že jde o prequel. Těm ostatním to může být celkem jedno. Londýnský tým Headstrong Games (předešle Kuju) rozhodně neoperuje se složitým prolínáním příběhových os a posadí vás do automatického vozíku v paláci zombácké hrůzy. Po předpočítaných trasách se pohybujete skrz tematické úrovně (ne, do obchoďáku se kupodivu nepodíváte) a komunikujete se zombíky podle společenského pravidla, které tak pregnantně vyjádřil Michael Barry v Úsvitu mrtvých: „V telce říkali, že je máme střílet do hlavy.“

Hry se zombíky vyžadují v jednadvacátém století novou mízu. Valve s Left 4 Dead se spolehla na multiplayerové šílenství, Capcom v Dead Rising zase na větší svobodu pohybu a interakce a Overkill jde na věc přes stylizaci do Hostelů Tima Rotha a Rodriguezovy Planety Teror. Samotný Rodriguez zamýšlel svůj příspěvek kinematografii jako poklonu brakovému žánru, Overkill je tedy stylizací na druhou a místy uniká do naprosto nepochopitelných vypravěčských poloh. Například kadence slovíček „fuck“ a „motherfucker“ dosahuje takového objemu, že se i tomu největšímu sprostomilovi udělá nevolno. To samé platí o příběhových scénách, kdy se nečekaně leze do ženské vagíny nebo jeden z hlavních hrdinů zálibně provozuje orální sex na spícím parťákovi. Kamarád taky rád, že... Dobrá, není to tak nechutné, jako davidrath.info, ale rozhodně jde o bezúčelné používání motivů, které do brakové stylizace už nepatří – to, co až příliš často vidíte a slyšíte, je prostě demence. Pakliže vaše oči periferně zahlédli hodnocení, asi si říkáte: proč tomu dal tolik? Naštěstí je tu jedna berlička: celá hra se dobře hraje.

Necelé tři hodiny s možností několikerého opakování není mnoho. Jenže: je do nich zkondenzováno vše, co mohou podobné tituly nabídnout. V první řadě dobře zpracovaná akce, která udává zběsilé tempo, kvůli kterému se tři hodiny od hry neodtrhnete. Zombíci se valí ze všech stran a vyvolávají podmíněný reflex, který je v nás hluboce zakořeněný od prvních Romerových filmů: vidím zombíka, tisknu spoušť. Tlačítko B na wiimotu je ona spoušť, kterou neustále drtíte, kromě okamžiků, kdy se zbraň dobíjí a v tu chvíli nadchází nepříjemná chvilka, kdy inkasujete nějaký ten škrábanec. Naštěstí je Overkill hrou vytvořenou pro potěšení ze zabíjení, a tak netrestá rychlou smrtí za pomalost nebo nepřesné míření. Headshot je sice synonymum pro nejrychlejší popravu, jinak ale lze nepřátelům ustřelovat končetiny nebo to do nich s bujarým smíchem prostě pálit. Na rozdíl od neohrabaného ovládání Ghost Squad zde jde o adrenalinem nadupanou střílečku, která oslavuje primitivismus svého žánru.

Autoři udělali chybu, že se soustředili pouze na základní hratelnost a už do hry nezakomponovali minihry anebo využívání prostředí – například shození velkého lustru na bandu zombíků je dobrý nápad, ale je pouze jeden. Bonusy jako granát nebo zpomalování času působí nemístně, jako by do hry byly vloženy čistě proto, aby tam byly. Ani jeden z nich nemusíte využívat, protože si vystačíte se základní pistolí až do konce. A samozřejmě, největší problém je cena. Hra bude na českém trhu stát přes tisíc korun. U her pro Nintendo Wii je taková cena obvyklá, ovšem ze zákaznického hlediska je tříhodinová zábava příliš drahá a nedá se s čistým svědomím doporučit úplně všem. Po hratelnostní stránce titul krátkodobě obstojí, protože doručí přesně to, co slibuje. Jakmile se začneme bavit o vyváženosti ceny a dlouhodobého potěšení, tak narazíme na bariéru. Nejde o hru, ke které byste se vraceli několik měsíců, jedná se o titul, který vytěžíte během několika dní. Patříte-li k vážným zájemcům, přesto si řekněte: dvakrát měř a jednou střílej. Možnost, že se na Overkill bude v poličce prášit, je vysoká.

Korekce: Ve hře se zombíkům říká mutanti, ale jsou to zombíci. Věřte nám. Známe je.

The House of the Dead: OVERKILL
Wii Wii

Verdikt

„Kritik řekl: Je to zkurveně dobré. Jiný kritik řekl: Je to zkurveně a zasraně dobré.“ S tímto výrokem, který zazní na začátku hry, nemůžeme souhlasit.

Co se nám líbí a nelíbí?

Fanoušci zombíckých masakrů ocení, že Overkill si na nic nehraje a je tak sprostý a nechutný, jak jen to jde. Hra ve dvou pak přináší nové zážitky.
Bezúčelně dekadentní příběh a až na parádní akci rychle zapomenutelná hra.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama